Organizace lidí se zdravotním postižením u rozhodování

Deklarace zapojuje reprezentativní organizace do tvorby, realizace a monitorování rozvojové spolupráce i humanitární činnosti. Žádá účinnou účast, bezpečné prostředí pro občanskou společnost a silnější zdroje a partnerství pro tyto organizace. Prezident IDA Nawaf Kabbara v závěrečném prohlášení zdůraznil, že organizace musí být přítomny tam, kde se rozhoduje o financování. Jde o vliv na priority a prostředky, nikoli pouze o účast na mezinárodní akci. [2][1]

Patnáct procent programů, nikoli rozpočtu

Technická poznámka datovaná prosincem 2025 význam cíle upřesňuje. Počítá programy podle pojmu aktivity v mezinárodním vykazování pomoci; nepožaduje věnovat na zdravotní postižení 15 procent výdajů. Cíl se hodnotí z pohledu přijímající země souhrnně za dárce, nikoli jako samostatná hranice pro portfolio každého dárce. Programy lze započítat, pokud je začleňování osob se zdravotním postižením významným nebo hlavním cílem. Tyto rozdíly jsou podstatné pro porovnání veřejného závazku s později vykázanými čísly. [3]

Širší příslib než číselný cíl

Deklarace žádá podporovatele také o směřování k inkluzi a přístupnosti ve všech jejich mezinárodních rozvojových programech. Technická poznámka tento širší záměr odděluje a uvádí, že pro něj deklarace nestanovuje zvláštní monitorovací mechanismus. Humanitární inkluzi řeší vlastní závazky; patnáctiprocentní výpočet humanitární činnost nezahrnuje. Deklarace tak kombinuje různé odpovědnosti a způsoby sledování. Zaměňovat všechny programy týkající se postižení či humanitární aktivity by zastíralo skutečné požadavky na podporovatele. [2][3]

Od závazku k národním rozhodnutím

Technická poznámka uvádí, že v září 2025 začalo fungovat společné poradenské místo spojující GIZ, UNICEF a UN Global Disability Fund; IDA vede zapojování a posilování kapacit reprezentativních organizací. Účelem je podpořit provádění a národní kapacity. Deklarace samostatně doporučuje lepší údaje a vykazování inkluze. Jde o mechanismy k dosažení cíle, ne o důkaz jeho splnění. Pro sebeobhájce je praktickým testem pokračování účasti při výběru, hodnocení a úpravách programů mezi summity. [3][2]