Zobrazení má zachycovat běžný život
Rozsudek, který napsal předseda soudu Dhananjaya Y. Chandrachud, uvedl: „Vizuální média musí odrážet jejich prožité zkušenosti.“ Vyzval k přesnému zobrazení a konzultacím s organizacemi lidí se zdravotním postižením. Rámec se zabýval ponižujícími stereotypy i představou, že lidé s postižením musí mít výjimečné schopnosti, aby si zasloužili respekt. [1]
Schválení filmu zůstalo v platnosti
Malhotra kritizoval jazyk a zobrazení postižení ve filmu. Sony Pictures tvrdila, že poselství se týká silných stránek a vlastní vůle postav. Soud odmítl požadované změny filmu i složení schvalovacích orgánů, podpořil však konzultace s příslušnými odborníky. [1]
Přístupnost pro diváky kin
Již dříve v témže roce vydalo ministerstvo informací samostatné pokyny pro titulky a zvukový popis v kinech. Standardy stanovily postupné termíny pro filmy a kina, vyžadovaly konzultace s organizacemi lidí se zdravotním postižením a počítaly s přístupnými prvky při běžných projekcích. Řešily také školení personálu a stížnosti na nedostupné služby přístupnosti. [2][3]