Byt bez potřebné asistence
Muž označený jako S. K. požádal o 140 hodin asistence týdně. Kirkkonummi přiznalo 60 hodin na aktivity mimo domov. Vnitrostátní opravné prostředky neuspěly a muž se vrátil k rodičům, protože nezískal podporu potřebnou k životu ve svém bytě. [2]
Podpora při rozhodování nesmí vést k vyloučení
Úřady požadovaly, aby žadatelé dokázali určit obsah asistence a způsob jejího poskytování. Výbor shledal, že použití této podmínky nepřímo diskriminovalo S. K. ENIL na rozhodnutí upozornila v červnu 2022. Výbor vyzval k novému posouzení žádosti a úpravě zákona, která by tuto překážku odstranila pro lidi potřebující podporu při rozhodování. [2][3]
Sledování pokračovalo i v roce 2026
Ve zprávě zveřejněné v dubnu 2026 výbor uvedl, že pozdější vnitrostátní rozhodnutí stále neumožnila nezávislý život a nebylo vyplaceno odškodnění. Finsko tvrdilo, že služby poskytované doma nemohou zajistit bezpečný život. Protože probíhalo vnitrostátní odvolací řízení, výbor ponechal navazující dialog otevřený. [4]